Svatý Florian

Za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě a jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu dne 4. května r. 304 přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky Enže poblíž římské osady Lauriacum (dnes Lorch, část obce Enns v Rakousku). Floriánovo tělo nalezla vdova Valérie. Pohřeb byl nedaleko Lince, v místech kde dnes leží městys Sankt Florian a nad jeho hrobem vyrostl v 6. století kostel, benediktinský klášter a později klášter lateránských kanovníků podle řádu sv. Augustina, který nese název tohoto mučedníka St. Florian.

V samotné církvi nebyl nikdy sv. Florián předmětem rozsáhlého kultu, jeho uctívání mělo spíš profánní charakter a bylo rozšířeno zejména mezi venkovským lidem. Stal se typickou postavou štítových výklenků vesnických chalup, lidových maleb na skle, svatých obrázků a rustikálních, hlavně pozdně barokních plastik.

Svatý Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm – hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů (v tomto domě byla malá pekárna a proto původní majitelé umístili sochu Floriána jako ochránce domu, dle pracovníků národního muzea to bylo v době dostavby domu v roce 1712. Originál původní sochy z dubového dřeva je nyní v depozitáři a národní muzeum nám věnovalo jeho věrnou kopii)
V ikonografii je Florián představován obvykle v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho kult byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy se budovaly na ochranu proti požáru.
Katolická církev si jeho památku připomíná 4. května.
O oblibě a rozšíření tradic Sv. Floriána je zmínka až z Hané, kde ještě na začátku první poloviny století hlásil ponocný: „Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbila desátá hodina, milý svatý Floriáne, tohoto městečka patrone, chraň nás od ohně…“
V němčině existuje tzv. Princip svatého Floriána (Sankt-Florian-Prinzip), který vyjadřuje dost „silné“ úsloví: „O heiliger St. Florian, verschon mein Haus, zünd andre an.“ (Ó svatý Floriáne, ušetři můj dům, zapal jiný.)

Sv. Florián má mnoho podob zobrazení, vybrali jsme některá z těch lepších